Není náhoda, že výstavu Bieblových fotografií z Jávy jsem načasovala na letošní únor a březen. V úterý 26. 2. uplynulo 115 let ode dne, kdy se ve Slavětíně narodil básník Konstantin Biebl (1898−1951). Společně s Danielem Razímem, který 21. 3. v lounské knihovně pokřtí svůj výbor Bieblových básní, jsme vzdali hold muži, jehož poezie nám učarovala. Představili jsme básníka a jeho proslulou cestu na Jávu prostřednictvím textů (včetně záznamu jeho hlasu) a fotografií z Jávy.

Ráno jsme se setkali se studenty 3. ročníku lounského gymnázia (kam básník také chodil) a od 14.00 jsme zavzpomínali na Kosťu společně se vzácným hostem, Zdeňkem Slabým. V literatuře a v pramenech se dočtete mnoho, ale když vypráví muž, který byl básníkovi dobrým přítelem a pamatuje poslední roky jeho života, je to nezapomenutelné.
Navečer jsme všichni vyrazili do Slavětína, do Muzea Konstantina Biebla, takzvané „Bieblovny“, která stojí na místě bývalého domu rodiny Bieblových. Bylo velice milé, kolik Slavětínských se sešlo, aby se s námi podělili o vzpomínky na Kosťu, který zdejší kraj tolik miloval.

„Náš hřbitov není velký, protože je to selský hřbitov. V málo hrobech leží mnoho mrtvých…“ napsal ve 20. letech Kosťa, který nyní spočívá ve stínu nádherného slavětínského kostela společně se všemi svými blízkými, matkou Hermínou, manželkou Marií, otcem Petrem a s mnoha dalšími v jednom hrobě. „...u nás na venkově jsou tomu lidé zvyklí spát třeba čtyři na jedné posteli...“.

Michala Tomanová

GALERIE