Staří není pro zbabělce
"Nevidí mě. Jdu pomalu po molu a jsem neviditelná. Žena s dětmi. Neexistuju. Příští den jsem sama. Je to to samé molo, jsem tatáž žena. V šortkách, dohněda opálená, na dovolené, muži mě sledují pohledem. Prohlížejí si mě, oslovují mě, flirtují. Dnes jsem žena. Včera jsem byla matka. Zaškatulkovaná, nezajímavá, jako objekt žádosti a touhy naprosto nevhodná. Zítra budu stará. Zase mě neuvidí."
(Utajená touha, Penny Jordán)
Není to divadlo interpretační, ale důležitá je pro soubor možnost využít divadlo jako prostředek k výpovědi, ke sdělení.
S humorem až cynickým hovoří o pocitech starých žen, o tom, jak arogantně přijímáme názor, že touha a tělesná láska jsou výsadami mládí. Tématem se mohou posunout hranice vnímání života starých a stárnoucích, může se proměnit zdeformovaný mediální obraz stáří. Stáří nemusí být o ZuBr, ZuBr (zuby, brejle), Rytmu života, pořadu Sama doma a receptech na marmeládu. Může být o lásce, vzrušení, touze…
Obsazení:
Marta - Helena Hajná
Tonička - Růžena Horáková
Alžběta - Eva Venclíková
Květa - Anna Železná
Božena - Anna Šťastná
Ina - Zinaida Tyburcová
Jiřina - Věra Rücklová
Scénář - soubor a Renata Vordová
Režie - Renata Vordová
Asistent režisérky - Pavel Jonák
Premiéra: 17. listopadu 2012, Louny
Představení vyhrálo na krajské recitační přehlídce Louny, Poeticky! 2013 a bylo odměněno Cenou diváka a Cenou poroty s nominací na Jiráskův Hronov na Wolkrově Prostějově 2013.
V současné době již není představení v repertoáru divadelního souboru.