Opět začal školní rok i pro nás studentky Třetího věku. Naše první lekce Vlastivědy směřovala do nedaleké Obory, obce vzdálené asi 5 km od Loun. Pro některé z nás byla již zážitkem a poučením cesta MHD. Jak se tím autobusem vlastně jezdí? Nastoupí se vepředu k řidiči, zaplatí se mu pouhých 7 Kč a pak už stačí vystoupit na správném místě zadními dveřmi. Úplně jednoduché.

V Oboře jsme se sešli a přivítali s panem Luďkem Lůžkem před kostelem sv. Kateřiny. Pan Lůžek nás seznámil s historií obce, o které je nejstarší písemná zmínka z r. 1268. Obora měla mnoho vlastníků, vznikla zde tvrz, kostel i hřbitov. Od poloviny 19. století vlastnili Oboru Schwanzenberkové do r. 1924. Byli donátory zdejšího kostela a do té doby byl kostel v pořádku. Pak nastaly horší časy, ale díky tomu, že v sousedství bydlela rodina Lůžkova a dohlížela, aby nedošlo k vybrakování a devastaci, jako u některých kostelů v okolních obcích.

V současné době je kostel sv. Kateřiny opravený, konají se tu občasné bohoslužby a koncerty. Měli jsme možnost prohlédnout si interiér se zachovalými obrazy neznámých mistrů, funkčními varhanami a oltářem sv. Kateřiny. Kdo měl zájem, mohl si vylézt na věž, kde je umístěn zvon a je odtud krásný výhled na část obce.

Pan Lůžek nás pozval do své kovárny v sousedství kostela. Bydlí zde v domku u řeky, u vstupu je strážní věž. Fasáda domu směrem do zahrady je pokryta úžasnými freskami na téma ryb od profesora Mirvalda, který byl blízkým přítelem otce Luďka Lůžka. Toto místo má své zvláštní kouzlo, jak jsme si téměř všechny vyzkoušely. Pan Lůžek nám předvedl hledání podzemní chodby pomocí virgule. Vybídl nás, ať si to také zkusíme a ono to fungovalo. Někomu více, někomu méně. Hvězdou byla naše lektorka, paní Marcela Langrová, kolem ní se virgule přímo obtočila, musí mít podle pana Lůžka mimořádné schopnosti.

Na zpáteční cestu do Loun jsme se vydaly pěšky podél řeky směrem na Černčice. Počasí nám přálo a lekce vlastivědy se po všech stránkách vydařila.

studentka Jarmila Vacková