Naše procházka začala u dominanty Staroměstského náměstí, barokního chrámu sv. Mikuláše, vystavěného dle projektu Kiliána Ignáce Dientzehofera v letech 1732-37. Původně zde stával románský, později přestavěný na gotický, kostelík pro obyvatele německé osady. Naše putování pokračovalo na nedaleké Mariánské náměstí, kde nás zaujaly dominantní průčelí budovy Magistrátu hlavního města Prahy, zadní vchod do Klementina, kašna s alegorií Vltavy, sochou Terezky, a budova ústřední městské knihovny. Ta zaujala nejen knižní pyramidou v blízkosti vchodu, ale hlavně její kavárničkou.

Po malém odpočinku jsme prošli nádvořím Klementina, upřesnili jsme si, k jakému účelu jednotlivé budovy byly postaveny. Zhodnotili jsme klady i zápory přítomnosti jezuitů v Českých zemích, kteří nechali komplex vystavět na celkové výměře 2 hektarů.

Na poledne byla domluvena prohlídka kostela Nejsvětějšího Salvátora, nejvýznamnějšího chrámu Klementina s dlouhou bohosloveckou tradicí. Vlašský stavitel Marco Fontana di Brusata začal stavět v roce 1578 ve stylu pozdní renesance na základech gotického chrámu sv. Klimenta. Pak tvarosloví převzalo baroko a barokní architekti. Nejznámější z nich, Carlo Lurago, je autorem chrámového průčelí a předsíně, na sochařské výzdobě se podílel Jan Jiří Bendl. Konečně v letech 1648-49 Francesco Caratti postavil osmiboký tambur s ochozem. Přestavbu a navýšení věží provedl František Maxmilián Kaňka v 18. století. Interiér je zajímavý jak sochařskou tak malířskou výzdobou. Ve zdejší kryptě kostela je pochován páter Antonín Koniáš či Bohuslav Balbín.

Na Křížovnické náměstí nevede jen portikus sv. Salvátora a hlavní vchod do Klementina, ale také vchod do kostela sv. Františka Serafínského (též kostel sv. Františka z Assisi). Jedná se o barokní chrám evropské úrovně z let 1679-85 postavený staviteli Gaudenzio Casanovou a Domenico Canevallem podle plánů Jeana Baptisty Matheye. Na průčelí je výzdoba od různých sochařů té doby. U východního nároží se nachází viniční sloup od Jana Jiřího Bendla. Prohlídka interiéru nám však nebyla umožněna.

Kolem majestátní sochy Karla IV. jsme Staroměstskou věží přešli na Karlův most. Seznámili jsme se nejen s jednotlivými sochami a sousošími, ale i s jejich tvůrci a objednavateli.

Na Malostranském náměstí jsme navštívili další Dientzehoferův chrám sv. Mikuláše. Je velkolepý nejen zvenčí svojí zelenou kopulí, ale i v interiéru. Na oválném půdorysu se v křížení zvadá kopule do výše 79 metrů s malbou na 75 m2 od Františka Xavera Palka z let 1724-67. Kopuli nesou 4 sloupy, které provází sochy od Františka Ignáce Platzera. Fresková výzdoba oslavuje osobnost chrámového patrona.

Procházku jsme zvládli a plni dojmů se vrátili domů.

 

studentka Alena Hlavatá

 

Fotogalerie