Dne 7. května jsme se vydali s lektorkou M. Langrovou na zámek Korozluky na Mostecku. Někdo jel autobusem, někdo autem. Majitel zámku pan Perout nám osobně udělal zajímavou přednášku o historii zámku s prohlídkou interiéru. Dále jsme se podívali do zahrady a obory, kde chovají jeleny a daňky. Zakončení výletu bylo v čajovně nedaleko zámku.

Něco z historie zámku

Na místě dnešního zámku stála středověká tvrz, zmiňovaná poprvé již v roce 1408, která později zanikla. Kolem roku 1775 dal na jejím místě František Václav Rajský z Dubnice, krajský hejtman litoměřického kraje, vystavět pozdně barokní jednopatrový zámeček. Stavba byla v roce 1786 soudně prodána na zaplacení dluhů. Zámek v roce 1806 nechal tehdejší majitel rytíř Václav Beníško z Dobroslavi přestavět do klasicistní podoby jako jednopatrovou dvoukřídlou stavbu. V roce 1848 se stali majiteli zámku pivovarští podnikatelé z Mostu Alex a Josef Fleischerové, kteří jej v roce 1870 přestavěli do dnešní podoby. V roce 1887 koupila zámek rodina Richterových a vlastnila jej až do konfiskace v roce 1945.

Po druhé světové válce sloužil zámeček jako ubytovna, pak se jeho uživatelem stalo družstvo Včela, krátce i místní JZD. V roce 1960 bylo na zámku zřízeno odborné zemědělské učiliště, které však bylo posléze přeloženo do Podbořan. S plánovanou adaptací zámku na školu včetně přístavby učeben a tělocvičny se sice započalo, ale nikdy nebyla dokončena. Poté zámek sloužil jako administrativní budova Státního statku Bílina a nakonec jako sklady civilní obrany pro Okresní národní výbor v Mostě. Po vyklizení byla stavba ponechána osudu, až se z ní stala ruina s obvodovými zdmi bez střechy. Stejně poškozen byl i přilehlý park a kaple. Na objekt byl proto vydán demoliční výměr.

V roce 1994 získal torzo zámku architekt Miroslav Perout jako náhradní restituci za hračkářskou továrnu v Mělníku a zahájil jeho obnovu. Novému majiteli se podařilo na záchranu získat jednak dotace od okresního úřadu a dále v rámci Programu záchrany architektonického dědictví ČR Ministerstva kultury byla provedena hrubá stavba. Poté přispěl Ústecký kraj na opravu interiérů a přilehlého zámeckého parku. Park se dostal rovněž do Programu na obnovu zahrad a parků Ministerstva životního prostředí.

Park včetně obory nechali na konci 19. století zřídit tehdejší majitelé Richterovi. Ti také nechali u příjezdové cesty vystavět kapli sv. Josefa v podobě rotundy. Devastace se nevyhnula ani parku. Postupně zarůstal náletovými dřevinami a prostor sloužil jako skládka odpadu, především popela a škváry z kotelny.

Regenerace zámeckého parku začala vyčištěním a osázením parku novými stromy i teplomilnými a suchomilnými rostlinami, které jsou typické pro přírodní rezervaci na Jánském vrchu. V parku již byla obnovena kaple sv. Josefa, kterou v roce 2004 znovu vysvětil litoměřický biskup Josef Koukl. Park bude doplněn lavičkami a sochami.

V současné době jsou na zámku dvě expozice. V přízemí je sakrální umění z mobiliáře starých mosteckých kostelů, v patře pak zámecké interiéry 18. a 19. století. Zámek je pro veřejnost přístupný po dohodě s majitelem zámku panem Peroutem.

Celý areál zámku je již dnes využíván i k dalším kulturním a společenským účelům jako jsou vernisáže, svatební obřady, koncerty, letní divadla a společenské večery.

 

studentka Jaroslava Malcová

 

Fotogalerie