Poslední putování s českopisem v letošním školním roce nás zavedlo do obce Libčeves. Procházíme-li se dějinami obce, zjistíme, že vždy byla hodna svého původního jména Libá Ves - trojúhelníková, upravená náves, v jejímž středu stojí křížek se soškou Panny Marie, ukrytý v korunách letitých stromů.

Ohraničená štíty domů, ponejvíc patrovými, dává znát, že obec, ač většinou zemědělská, byla prosperující nejen za panování Lobkoviců, ale i v době po první zemědělské reformě. Za hospodaření státního statku vzniká třetí libčeveská čtvrť s novostavbami panelového typu, řadovou výstavbou i individuálními domky. Zároveň začíná devastace zámku, druhé dominanty obce.

Nejstarší část vesnice, snad z doby počátku 11. století, je ta pod tvrzí, resp. hradem. I ta má své kouzlo a hlavně dávnou historii.

Naše kroky nás zavedly do druhé dominanty obce, kostela Stětí sv. Jana Křtitele z let 1220-1230, v pozdějších dobách upravovaného dle soudobých architektonických slohů. Loď kostela s věží postaveného z kamenných kvádrů lámaných v nedalekém Hrádku je původní, pouze v roce 1927 proběhly rozsáhlé opravy. Zaujal nás interiér kostela, k jehož prohlídce nás pozval pan farář Dědík z diecéze Třebenice. Venkovský kostel a tolik krásy! Gotický presbytář s výmalbou, vyřezávaný oltář s obrazem sv. Jana Křtitele, původní obrazová křížová cesta s německy psaným komentářem, malovaná jen pro tento kostel. Výmalby na stropě a na kruchtě vztahující se ke skutkům sv. Jana Křtitele.

Po prohlídce kostela nás pozval pan starosta Ekrt na svůj hrad. Provedl nás renomovanými prostorami obecního úřadu, obřadní a zasedací síní současně. Ze dvorku jsme se podívali do nejstarší části obce a na kopce Středohoří obklopující ves. Vše s účastí pana starosty a jednoho člena zastupitelstva s výkladem o historii i současnosti.

Jako správní poutníci jsme skončili kde jinde, než v hospodě na dobrém obědě a kávě. Hospůdka byla čistá s milým personálem. Rozloučení s panem farářem a panem starostou byla srdečná a ještě jednou díky za krásné odpoledne.

 

studentka Alena Hlavatá, 4. ročník