Vysvětlení částí „centrální Prahy“: hrad a Hradčany, Malá Strana, Staré a Nové Město a také zopakování toho, co jsme již poznali a tudíž máme za sebou. Jedná se o Vyšehrad, Židovské město a Břevnov.

Hrad nechal zbudovat kníže Bořivoj v roce 870. Naším cílem je Strahov, který si v datech i významu vedl velice dobře a ve 12. a 13. století byl zdatným soupeřem hradu. Založen byl roku 1140. Jde o klášter premonstrátů. První komunita řeholních kanovníků přišla z porýnského kláštera v Steinfeldu. V roce 1627 se na Strahov dostávají ostatky zakladatele řádu sv. Norberta z Magdeburku a tím si Strahov získává zvláštní místo mezi ostatními premonstrátskými kláštery.

Původ knihovny sahá až k samotnému založení kláštera. Nyní strahovské sbírky obsahují kolem 200.000 svazků. Podstatnou část tvoří staré tisky z let 1501-1800. Cenný je i fond prvotisků (přes 1.500 svazků) a rukopisů (3.000 svazků).

Expozici můžeme rozdělit na čtyři části. Ve vstupní expozici je nejzajímavější faksimile Strahovského evangeliáře. Kabinet kuriozit byl zakoupen z pozůstalosti barona Karla Jana Erbena v roce 1798 a představuje přímé předchůdce novodobých muzeí. Obsahuje přírodovědné sbírky, voskové napodobeniny i uměle vytvořené bytosti (dráček vyrobený z rejnoka) a také archeologické sbírky.

Třetí částí je teologický sál. Knihy jsou v policích (je to novinka – románský typ uložení je pokladnicovitý, gotický je pultovitý). Nad policemi lze spatřit vyřezávané ozdoby s kartušemi s nápisy označujícími druh literatury. V sále je portrét opata Jeronýma Hirnhaima a malíře Siarda Noseckého, socha sv. Jana Evangelisty, řada globů a tzv. kompilační kolo, vyrobené přímo pro knihovnu v roce 1678.

Čtvrtou částí je filozofický sál. Nechal jej vybudovat opat Václav Mayer v poslední čtvrtině 18. století. Sál byl zbudován na míru knihovního interiéru z ořechového dřeva ze zrušeného premonstrátského kláštera v Louce u Znojma. Celkový počet svazků v tomto sále přesahuje 42.000 kusů. Obdivuhodné jsou rozměry sálů i monumentální nástropní malba „Duchovní vývoj lidstva“. Škoda, že do obou sálů (teologického i filosofického) se nedá vstoupit. Možný je pouze pohled od vchodových dveří.

Strahov je součástí Hradčan a sousedí s Malou stranou, která byla založena roku 1257 a rozprostírá se na svazích pod pražským hradem. My jsme se vydali ze Strahovského kláštera na jednu z částí Malé Strany – Petřín. Kopec, 318 metrů vysoký, je obohacený o řadu staveb. Nejvýznamnější je Petřínská rozhledna, vybudovaná v roce 1891. Má výšku 60 metrů a tudíž je čtyřikrát menší než Eifellova věž v Paříži. Bludiště také pochází z roku 1891, kostel sv. Vavřince založil Boleslav II. a sv. Vojtěch, hvězdárna pochází z roku 1930.

Kolorit doplňuje Křížová cesta a sochy K. H. Máchy, V. Nováka a J. Nerudy. Kopec má i bohatou zeleň. Počasí nám však nepřálo a tudíž pro Petřín typické kvetoucí zlaté deště ještě podřimovaly a čekaly na opravdové jarní počasí.

Konec naší cesty byl Újezd. A otázka, co dál, je lehce zodpověditelná. Tramvaj č. 22 na stanici metra Malostranská, metrem do Dejvic a obohaceni příjemnými zážitky se vracíme do Loun.

 

studenti českopisu