Dne 31. října jsme v rámci českopisu navštívili obec Libčeves. Zmínka o obci spadá do roku 1251 pověstí o zemském dvorci, který držel Protivec a vlastnil ho asi 200 let. Druhý šlechtický rod na Libčevsi byli páni ze Žerotína. Ti vlastnili obec celkem asi 400 let. Do doby bělohorské bylo v obci převážně české obyvatelstvo, od roku 1664 to bylo obyvatelstvo převážně německé. Nebyla zde česká škola, opravdu se převážně mluvilo a vše vyřizovalo v němčině.

V 18. století se zde prudce rozvíjelo zemědělství, rozšířily se starý hospodářský dvůr, stáje a chlévy, byl postaven nový ovčín a panský pivovar a založen nový rybník. Později zde vznikají manufaktury, papírny, zámecké zahradnictví, cihelny, pískovna, kamenolom na těžbu českých granátů. Do správy spadají i Lobkovické uhelné doly. Po roce 1848 zde byla zřízena stanice pro chov ušlechtilých koní.

Po Mnichově dochází k odtržení od Československa a území se připojuje k Sudetům. Po roce 1963 v obci působí JZD a Státní statek. Posléze dochází ke sloučení pod názvem Státní statek.

Obci dominuje kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Jádrem je pozdě románský jednolodní kostel, později rozšířený o románský presbytář. Nejstarší část – západní věž – je postavena z kvádříkové opuky a pískovce. Na západní straně věže je velký kříž. Je zde nádherný barokní oltář z doby kolem roku 1700 s obrazem znázorňujícím v popředí Salome, které zbrojnoš podává mísu s uťatou hlavou Jana Křtitele, na pozadí s výjevem Salome tančící na hostině Heroda. Pod sakristií je hrobka Vřesovců. Malířskou výzdobu interiéru doplňují čtyři vyobrazení velkých církevních učitelů a to sv. Augusta, sv. Řehoře, sv. Jeronýma a sv. Ambrože.

Kázat se zde nikdy nepřestalo!