V rámci vlastivědy 2. ročníku jsme se ve čtvrtek 14. listopadu vypravili na prohlídku blízkého městyse Cítoliby. Průvodcem nám byl pan Bárta, jehož výklad byl velice fundovaný. Dozvěděli jsme se, že Cítoliby vznikly již koncem 13. století, první písemné zmínky jsou však až z druhé poloviny 14. století. Významnými rody, které se zasloužily o rozvoj Cítolib, byly ve14. století rod Koldiců, od poloviny 16. do poloviny 17. století pak rod Hrušků, kteří postavili renesanční zámek, zřídili školu a faru. V polovině 17. století přešel na rod Schützů, za kterých byl postaven nový kostel zasvěcený svatému Jakubu Většímu. Poslední potomek tohoto rodu pak odkázal Cítoliby Karlu Danielovi Pachtovi. Rod Pachtů byl jedním z nejvýznamnějších pro jejich rozvoj jak hospodářský, tak politický či kulturní.

Prohlídku Cítolib jsme začali na Tyršově náměstí, na kterém je soustředěna většina významných památek. Ve spodní části náměstí jsou umístěny barokní sochy svatého Prokopa, svatého Linharta a svaté Barbory. Jako pravděpodobný autor sochy sv. Prokopa je označován Matyáš Bernard Braun. V horní části náměstí se nachází barokní zámek, který však vznikal postupně pravděpodobně již od 15. století, nejprve jako tvrz. Současná barokní podoba zámku však vycházela až z renesančního zámku pocházejícího z poslední čtvrtiny 16. století. V současné době je prodán do soukromých rukou, ale bohužel vypadá smutně a opuštěně. V horní části se dále nachází škola a fara, před kterou stojí socha svatého Václava, která sem byla přemístěna z Liběšic.

Nejvýznamnější dominantou náměstí je kostel svatého Jakuba Většího, před kterým jsou umístěny kopie Braunových soch - Alegorie mládí a stáří. Mládí představuje krásná dívka v rozevlátých šatech. Stáří je zobrazeno jako Chronos, ležící polonahý stařec s přesýpacími hodinami v rukou. Mezi kostelem a zámkem se vypíná torzo trojičního sloupu opět z dílny Matyáše Brauna. Tento trojiční sloup nahradil sloup původní, přemístěný do spodní části náměstí, který byl postaven jako dík za to, že se Cítolibům roku 1680 vyhnul mor. Kdo byl architektem barokního kostela, není známo. Vnitřní výzdoba kostela byla svěřena Matyáši Braunovi a jeho dílně. Oltářní obrazy pak namalovat Václav Vavřinec Reiner.

Prohlídkou kostela skončila naše výprava do Cítolib. Přestože bylo velmi nevlídné a sychravé počasí, byl to pro nás zajímavý zážitek a pan Bárta by mohl zasvěceně vyprávět ještě dlouho. Nestihl se ani řádně zmínit o hudební historii, a proto nám slíbil, že v lednu nebo v únoru bude uspořádána přednáška věnovaná cítolibské skladatelské škole. Už se těšíme. A já se určitě do Cítolib vrátím, až bude hezké počasí, abych si mohla vychutnat množství krásných Braunových soch.

studentka Irena Doubravová, 2. ročník