Bylo 20. března, den jako malovaný, plný sluníčka, nebe bez mráčku. Místní autobusová linka nás unášela směrem k jedné z vesniček v místním okolí, nacházející se na křižovatce Louny – Lovosice – Most – Bílina – Teplice. Areál obecního úřadu v Libčevsi nás uvítal krásným výhledem na malebné kopečky, patřící k českému středohoří. Některé, jako Oblík, Milá, Raná, jsme znali, ale další názvy kopečků v okolí Libčevse jako jsou Vraníky nebo Kamejk nám pojmenovala rodačka z Libčevse.
Výlet do Libčevse
Dozvěděli jsme se také něco z místní historie. Na příklad to, že první písemné zmínky o obci pochází z roku 1251. Dva z nejvýznamnějších majitelů obce byli Lobkovicové a Žerotínové a odkaz na jejich rodové znaky zůstal i v libčeveském znaku. V době pobělohorské byla celá obec česká, ale postupně sem přicházelo německé obyvatelstvo a v roce 1644 byla pouze třetina obyvatel česká.
V roce 1742 se v kostele sloužily mše výhradně německy, poněmčovány byly i školy. V 18. století nastal velký rozvoj místního velkostatku, po zrušení nevolnictví se zde vybudovaly manufaktury, sklárny, pískovna, kamenolom, dvě cihelny a těžily se zde české granáty. V roce 1946 byl německý majetek zkonfiskován a od roku 1949 zde fungoval státní statek.
Dnes má obec 500 obyvatel, nově opravenou mateřskou školu, je zde velmi málo pracovních příležitostí, ale přesto se lidé o svou vesnici starají a postupně ji opravují.
Dominantou obce je starobylý románský kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Jeho počátky se datují kolem let 1220-1230. Nejstarší románskou část kostela tvoří obdélná loď z mohutnou západní věží. Je postavena z opukového kamene, těženého v nedalekém hrádku. Zdivo je pročleněno několika kvádry z černého kamene, který tvoří lemování věže i velký kříž. Do kostela se vchází z jižní strana, uvnitř projdeme lodí k oblouku, oddělujícímu románskou a gotickou část. Ocítáme se v presbytáři s krásnou gotickou klenbou. Ozdobou kostela je barokní oltář znázorňující v popředí Salome, které zbrojnoš podává na míse uťatou hlavu Jana Křtitele. Nástropní rokokové malby zobrazují křest Kristův v Jordánu a čtyři evangelisty – Matouše, Lukáše, Marka a Jana.
V kostele je také umístěn oltář ze zrušeného kostela v Kozlech. Za zmínku stojí i vyřezávaná kazatelna. Také varhany v kostele jsou původní a funkční. Ani tady nechybí obrazy znázorňující Křížovou cestu.
Kostelem nás provázel pan farář, který se snaží přiblížit se svým humorem místním lidem. Uvítali jsme, že nás kostelem provedl a řekl nám o něm různé zajímavosti. Např. to, že v kostele přibývá křtů nebo svateb.
A co zbývá dodat na závěr, než to, že nám vlastivěda třetího věku opět umožnila poznat další kousek našeho krásného kraje a my jí za to děkujeme.
studentka Jitka Souhradová, 3. ročník