Vydatný déšť nikoho od lákavé prohlídky zahrad na Hradčanech neodradil. Bylo to jen dobře, i tentokrát se na nás sluníčko usmálo. Ze stanice metra Hradčanská jsme zamířili k Bílkově vile. Zvenčí je úžasná, ale bohužel na její návštěvu není čas. Další na řadě je Kramářova vila, která je domovem premiéra.

Bořek Šípek navrhl most, přes který se dostáváme do Chotkových sadů. Zde se naskytuje nevšední pohled na Prahu. Je vskutku stověžatá a určovat jednotlivé věže a věžičky je dobrodružství. Odkrývají se i výhledy na severní stranu hradu, od které nás dělí Jelení příkop. Samostatnou kapitolou je Belvedér a Královská zahrada. Belvedér dal postavit Ferdinand I. pro svou manželku Annu. Správný název je Letohrádek královny Anny. Stavba je považována za nejkrásnější dílo italské renesance severně od Alp. Uprostřed malé pravidelné zahrady před letohrádkem stojí Zpívající fontána. Královská zahrada byla založena pro Ferdinanda I. Její vzhled se často měnil, ale některé stavby existují dodnes. Nejhonosnější je Míčovna, jejíž zdi pokrývají krásná sgrafita. Další je fíkovna a Lví dvůr.

Přes Prašný most směřujeme k hradu, lépe řečeno k jeho západnímu křídlu, kde na přelomu 20. a 30. let 20. století vznikla Zahrada Na Baště. Projekt vypracoval Josip Plečnik. Zahrada má dvě výškové úrovně, které spojuje zvláštní kruhovité schodiště. Rozsáhlá zeleň je na jižní straně hradu. Rozdělit ji lze na jižní zahrady a šlechtické zahrady jižního svahu. Naším cílem byly zahrady jižní.

Jižní zahrady se prostírají na dlouhém úzkém prostranství na úpatí Hradu s vyhlídkou na Malou Stranu. Vznikly spojením několika malých zahrad: Rajské zahrady, Zahrady Na Valech a Hartigovské zahrady. Na jejich dnešním vzhledu měl zásadní podíl architekt Josip Plečnik, podle jehož plánů se měnily v letech 1920 až 1924. Nejzápadnější je Rajská zahrada, do které se vchází po širokém schodišti z Hradčanského náměstí. Velmi výrazným architektonickým prvkem je žulová mísa.

Na Rajskou zahradu navazuje zahrada Na Valech. Do ní se můžeme dostat i po Býčím schodišti ze třetího dvorního nádvoří. Osu protáhlé zahrady tvoří hlavní promenádní cesta. Mezi řadu architektonických doplňků patří letohrádky, empírový domek zahradníka, kamenná kašna, tři Platzerovy sochy světlonošů, dva obelisky připomínají defenestraci Bořity z Martinic a Viléma Slavaty z Chlumu. Hartigovská zahrada je pokračováním zahrady Na Valích. Je zde hudební pavilon, projektovaný Giovannim Battistou Alliprandim. Vedle pavilonu stojí čtyři sochy antických božstev od Antonína Brauna.

Zahrady jsme zvládli a už zbývá jen cesta přea Svatováclavskou vinici a Staré zámecké schody do stanice metra Malostranská. Loučíme se s paní lektorkou Földesovou a těšíme se na další úchvatné zážitky z toulek Prahou.

 

Jarmila Vacková, studentka 1. ročníku

 

Fotogalerie