Palác na Hradčanském náměstí působí na návštěvníky jako zámek. V současnosti je třetím sídlem pražských biskupů a arcibiskupů. První sídlo bývalo na Pražském hradě. Dnes v něm sídlí církevní soud. Druhým sídlem byl biskupský dvůr na Malé Straně, který v roce 1421 zničili husité.

Na rekonstrukci Arcibiskupského paláce se podílel významný italský architekt Jean Baptista Mathey. Dnešní podobu má palác po přestavbě, kterou provedl arcibiskup Antonín Petr Příchovský z Příchovic.

V přízemí paláce (na pánské toaletě) je zachován pozůstatek renesančního paláce – část sgrafitové zdi. Na prvním nádvoří se na renesanční fasádě nacházejí dvě velká sgrafita. Větší znázorňuje Jákobův žebřík a flóru. Menší medvěda, který požírá divoké prase, což je symbol katolické církve, tj. boj proti nepřátelům.

V prvním patře paláce jsou soukromé místnosti arcibiskupa Dominika Duky, úřad a kaple. Vstupujeme do předkaplí s barokním stropem, portrétem kardinála Harracha, bustou kardinála Tomáška a čtyřmi obrazy znázorňujícími sv. Augustina, sv. Řehoře Velikého, sv. Ambrože a sv. Jeronýma.

Vstupní portál do renesanční kaple je ze sliveneckého mramoru. Nad portálem je umístěn erb Zbyňka Berky z Dubé, který si nechal kapli postavit. Je zasvěcena sv. Janu Křtiteli. Na stropě ve čtyřech lunetách je zobrazen život Jana Křtitele, uprostřed je rodinná legenda pánů z Dubé. Štuková výzdoba kaple je renesanční. Okna v presbytáři jsou iluzivní, za nimi je chodba a místnost.

V nikách presbytáře vidíme sochy Cyrila a Metoděje. Před presbytářem po stranách na vysokých podstavcích jsou umístěny relikviářové busty sv. Petra a sv. Pavla z roku 1410 (gotické zlato). V lunetách kolem kaple jsou zobrazeni církevní představitelé.

Vstupujeme po prostorném schodišti do druhého patra paláce, ve kterém jsou reprezentační prostory. První místností je čekárna, méně zdobená, druhou je Habsburský salonek s tapetami a obrazy Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského, Josefa II. a Leopolda II. Následuje obrazárna s portréty arcibiskupů a kardinálů. Další jsou tři hlavní reprezentační místnosti s průhledem, zvaném amfilida. V těchto sálech se nachází kolekce osmi velkoplošných tapisérií, které vznikly v Paříži v 17. století. Pro tyto veliké tapisérie byly zvýšeny stropy paláce. Motivy tapisérií jsou fauna, flóra a indiánská vesnice. Zde prohlídka Arcibiskupského paláce končí.

 

Pokračujeme uličkou, zvanou Kajetánka, do Nerudovy ulice, ve které je řada historických domů s domovními znaky. Jsou to např. dům U Dvou slunců, kde žil Jan Neruda, dům se znakem červeného lva držícího zlatý kalich, který patřil matce Petra Brandla, dceři zlatníka, dům s bustou cestovatele Emila Holuba, dům č. 12 patřil Janu Blažeji Santinimu-Aichlovi, dům U Tři housliček, kde žil výrobce houslí Edlinger, a další zajímavé domy a paláce.

Jdeme kolem Lichtenštejnského a Hartigovského paláce, kostela sv. Mikuláše na Malostranském náměstí s barokním palácem, v němž bývala proslulá Malostranská kavárna. Odtud vidíme paláce Smiřických, Šternberský, Vilíkovský, budovu Malostranské besedy (bývalé radnice), Kaiserštejnský a Thunovský palác. Přicházíme na Pětikostelní náměstí, kde už dnes žádný kostel není. Dostáváme se na Valdštejnské náměstí. Vidíme raně barokní Valdštejnský palác z roku 1620 s nádherným rytířským sálem uvnitř. Procházku končíme u Valdštejnské jízdárny.

Díky naší lektorce, paní Földesové, poznáváme památky a krásy Prahy, které jsme dosud v tak širokém rozsahu neznali.

 

Zdeňka Bártová