--- 3. díl ---

Seznamování a konverzace u stolu

Pokud se společnost nezná, je úkolem nejmladšího muže u stolu představit sebe a svoji partnerku. Následně vstane další muž (žena zůstane sedět), představí sebe a svoji partnerku. Pokud se společnost zná a přichází někdo neznámý, představí ho společnosti ten, kdo příchozího zná. Při představování platí, že představujeme váženější osobě osobu méně váženou. Váženější osobou se míní dáma, šéf, starostka, poslanec, matka apod.
Ruku podává opět váženější osoba té druhé, tedy muž počká, až mu ruku nabídne žena, žena počká, až jí ruku nabídne prezident, mladší žena počká, až jí ruku nabídne starší dáma. Příchozí dáma nabídne ruku sedící dámě/dámám, následně pánům, pak se teprve pozdraví pánové.

Muži musí vždy vstát, dáma může ruku podat vsedě, ovšem ne přes stůl. Přijde-li ke stolu dáma (nebo odchází), všichni pánové musí vstát, dámy sedí, i když přijde váženější dáma.

Dámy sedí na čestném místě, tedy po pravé straně.

Chce-li dáma odejít na toaletu (nezapomene na kabelku), pouze oznámí, že odchází (neříká kam), pán se ovšem musí dovolit, zda se může od stolu vzdálit.

Konverzace u stolu se týká témat, která jsou všem příjemná, nikdo nedrží monolog, páry se nebaví mezi sebou, ale udržují konverzaci s ostatními hosty. Manželé se nehádají, ani když mají nutkavou potřebu. Konverzace se vede v klidu, pánové jsou galantní za všech okolností, dámy milé. Pokud nemáme dobrou náladu, raději zůstaneme doma.

Dagmar Kučerová