Knihovna » Historie knihovny

Historie knihovny

Městská knihovna v Lounech byla založena 29. května 1898 z podnětu dělnického spolku Barák. V roce 1901 přešla do správy městské obce a její název se změnil na Veřejnou knihovnu a čítárnu královského města Loun. Původně sídlila v domě č. p. 511 v ulici
Na Valích.

V meziválečném období byli jejími knihovníky Karel Immer, Karel Plicka, Jiří Žantovský a Jaroslav Janík. V roce 1925 se fondy knihovny právě díky tehdejšímu knihovníkovi a později řediteli knihovny Jaroslavu Janíkovi přemístily do budovy radnice, odkud se roku 1945 přestěhovaly do budovy bývalé Okresní hospodářské záložny v Hilbertově ulici. Novým ředitelem se zde stal v roce 1949 zkušený knihovník Jiří Jedlička, který hned po svém nástupu založil hudební oddělení. Navázal také na tradici besed se spisovateli.

V roce 1951 se dosavadní Veřejná městská knihovna přejmenovala na Okresní lidovou knihovnu, což znamenalo, že převzala metodickou péči o vesnické knihovny.

Dne 23. března 1974 byla v areálu Luna v západní části města Loun slavnostně otevřena pobočka, která ukončila svojí činnost v roce 2010.

Dostavěním Kulturního domu v Lounech v roce 1979 získala knihovna nové prostory a čekalo jí stěhování. Díky jemu mohla rozšiřovat své služby, mj. byla zavedena výpůjční služba s jinými knihovnami, vzniklo bibliograficko-informační středisko.

Od roku 1981 vystřídal Jedličku ve funkci jeho dosavadní zástupce Otakar Parma, který měl s prací v kultuře dlouholeté zkušenosti. Po jeho odchodu v polovině 80. let ho postupně nahradily Eva Divišová a Jitka Čápová.
Neocenitelnou zásluhu o vydavatelskou činnost knihovny měl Ivo Markvart. V čele knihovny působil od roku 1990 až do své tragické smrti v září 2005. Změna vedení a porevoluční období umožňuje knihovně mnoho výrazných změn. Mizí prostor vymezený pro tzv. politické oddělení, veškerý fond knihovny je katalogizován do počítačové databáze, zavádí se automatizovaný výpůjční systém Lanius (později Clavius). Do čítárny – studovny jsou dokupovány nejrůznější encyklopedie, slovníky a dějinné přehledy řazené podle jednotlivých vědních oborů. K dispozici jsou zde i tři internetové stanice.

Knihovna se od roku 1982 nazývá Okresní knihovna. V roce 1996 se stává příspěvkovou organizací města a její název se mění na Městská knihovna Louny.

1. 1. 2006 se ředitelské funkce ujala Dagmar Bahnerová. S příchodem nové ředitelky byl založen projekt na vzdělávání seniorů Třetí věk, který se během pár let setkal s velkým úspěchem a pozitivními ohlasy z řad studentů. Knihovna se v této době také více zaměřila na uspokojování potřeb čtenářů, např. tím, že rozšířila otevírací dobu, zavedla veřejnosti přístupný internet. S myšlenkou přeměny veřejné knihovny na multifunkční zařízení souvisí mimo jiné i přestěhování instituce do nových prostor na adresu Mírové náměstí 1 v roce 2010, do domu zrekonstruovanému díky dotaci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Akce proběhla za přispění celé řady dobrovolníků, jednotlivců i tříd základních a středních škol. „Živý řetěz“ se setkal i s velkým mediálním ohlasem. Slavnostní otevření knihovny proběhlo 1. srpna 2010.

Městská knihovna Louny shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje univerzální knihovní fond. Je to přibližně 145 tisíc knihovních jednotek. MKL patří mezi jednu z osmi pověřených knihoven Ústeckého kraje. Spadá pod ní 32 místních lidových knihoven a čtyři profesionální knihovny (Podbořany, Postoloprty, Peruc, Kryry).